Máte strach ze světa duchů? Je tato obava oprávněná

Fenomén duchové se stal úzce svázaný s pudem strachu, který přetrvává, a kdyby jste se zeptali, většina lidí by připustila, že samozřejmě by byli vystrašeni, kdyby se setkali s nějakým přízrakem. Skoro všichni sezónní badatelé duchů znají to nadšení, že jako vystrašení zajíci utíkají, když vidí, nebo dokonce slyší něco neočekávaného.
Proč? Zaslouží si skutečně duchové pověst bytostí škodící lidem?
Jestli-že se procházíte neozbrojení v husté, tropické džungli, která, jak víte, je obydlena tygry a velkými hady, byli byste bezpochyby strnulí. Ohrožení vašeho života a blahobytu by bylo skutečné a váš strach oprávněný. Tygři a hadi mohou a také zabíjejí.
Nyní si představte sami sebe v noci v domě, který má pověst o bytostech lovící lidi. Většina lidí by skutečně zažila stejný pocit strachu. Podle většiny instancí ohledně tohoto stavu, strach není oprávněný. Duchové, obklopujíc nás, jsou neškodní. Skutečnost o chování duchů, jako důkazy mnoha tisíců badatelů a případných studií, prováděné experty z oblasti paranormálních věd, popírají dosavadní teorie a jsou průlomové a vcelku obávané.

    Škodliví duchové

Veterán a badatel duchů Hans Holzer, v jehož knize "Duchové: Pravdivé setkání se záhrobním světem," zdůrazňuje: "... potřeba zapomenout na populární názory: že jsou vždy nebezpeční, strašní a ubližující lidem. Nic nemůže být vzdálenější, než pravda... Duchové neškodili nikdy nikomu kromě strachu v nás, jeho vlastním rozvíjením se a ignorancí v představě, jakou o nich máme. "
Loyd Auerbach, další vážený lovec duchů, po mnoho let, tvrdí: "V mnoha kulturách a náboženstvích po celém světě, duchové jsou představou zakořeněného zla, směřujícím k živým bytostem. Tohle je, bohužel, svědectví tisíců případů... značí, že lidé nechtějí změnit své postoje, či motivace po smrti... ani, když se přikloní ke zlu."

Kořeny strachu

Proč ho pociťujeme? Zde jsou, pravděpodobně, dva hlavní důvody.
Strach z duchů - také znám jako chorobný strach vidět se v zrcadle (spectrophobia), nebo strach z duchů (phasmophobia) - obvykle pochází ze strachu z neznáma. Tohle je hluboko usazený strach, který je pevně propojený s našimi geny. Prvotní část našeho mozku, která odpovídá za instinkty, pozůstatek předávaný od našich dávných předků, obyvatelů jeskyní, zaplavuje naše těla adrenalinem, když se setkáme se zlou hrozbou, připravuje nás bojovat, nebo prchnout. A když tato předtucha je, jaksi neznámá, která se může z ničeho nic objevit z temnoty, tak hned prcháme...
Toto je další prvek našeho strachu, když to něco v temnotě je vnímáno jako duch. Konec konců, duchové jsou prohlášení za bytosti již dávno mrtvé. Takže nyní čelíme skutečnosti, že to, co si myslíme, není ohrožení našich životů, ale je to ztělesnění smrti samotné. Nejenom naše entita nám brání v neporozumění, je to také místo samotné, kde většina z nás pociťuje strach nejvíce - tajemný svět smrti.
Druhý hlavní důvod, proč máme strach z duchů je ten, že jsme vzdáleně ovlivnění nynější kulturou a vzdělaností. Skoro bez vyjímek, ať už knihy, kina a televize, zpodobňují duchy jako špatné, schopné zla, ubližující a v neposlední řadě kontakt s nimi končí smrtí. Jestli-že média to takhle líčí, duchové nás budou skutečně strašit v našich myslích.
"Tak, jako Hollywood a další televize ztvárňují tyto bytosti, je velmi nepřesné a nemůže být toto označeno jako pravdivé, říká Lewis a Sharon Gerew z Filadelfské Aliance Lovci Duchů ve svém článku. Popisují tyto duchy smrti jako bytosti zlé v přírodě, plné zlomyslnosti a škodlivých záměrů. Ujišťuji vás však, že tohle není ten případ."
Hrůzostrašní, zpuchřelí, pomstychtiví duchové mohou vyplňovat vzrušující filmy, ale mají velmi málo společné s bytostmi zjevující se nám - dle našich zkušeností.

Škrábající, plácající a kousající

Fenomén, jako duchové a jejich lovci, je škodlivý. Tak jako nás mohou znervózňovat a klamat, není zde žádný důvod ke strachu. Lovení duchů se zdá být zasutou vzpomínkou minulých událostí, odehrávající se na zvláštních místech. Tohle je důvod, proč strašidelné domy mohou například vyjevit stopy na schodišti, nebo dokonce hlasy, tvrdící, že pocházejí z dávných, minulých let. Zjevení se nám někdy mohou jevit jako vykonávající stejnou úlohu stále znovu a znovu.
Skutečný duch, nebo spiritistické zjevení, může být pozemského projevu těch, kteří postupují dál na své cestě. Někdy jsou ale schopni se propojit s živými lidmi a odpovídat na jejich dotazy.
V dalším případě může tento fenomén přinést reálnou hrozbu. Hlasy, zachytávané přes elektronický hlasový příjmač (EVP) mohou být leckdy hrubé a primitivní, nebo dokonce přímo urážlivé, ale znovu připomínám, že není důvod ke strachu.
Jak potom vysvětlíme tyto vzácné případy, v kterých některá osoba je poškrábaná, zfackovaná, nebo dokonce pokousaná nějakou neviditelnou bytostí? Některé případy byly zdokumentovány v oblíbeném případu "Bell Witch", "The Esther Cox" a opravdu trefný "The Entity," podle kterého byl film natočen.
Nejen tyto případy, ale i další, v kterých jsou lidé "napadeni" a také v neposlední řadě různé létající předměty okolo, jsou dnes považovány většinou badatelů za aktivitu duchů (Poltergeist). Ačkoliv poltergeistem míníme "hlučného ducha," současná parapsychologická teorie předpokládá, že ne všechno jsou to strašidla, nebo duchové. Projev poltergeista je psychokinetická aktivita, způsobená žijícími osobami. Obvykle tato osoba je -náctiletá, u které probíhají hormonální změny, nebo u osob, které se nacházejí pod velkým citovým, nebo psychickým stresem.
Nyní můžeme zvážit nejděsivější projevy duchů, které jsou jim připisovány - předměty pohybující se samy od sebe, samovolné zapínání televize, bouchání na zeď a velmi zřídka zranění osob - jsou většinou způsobeny nevědomou činností lidské mysli. Za to však nemůžeme vinit duchy.

Pro všechny z nás, kteří zkoumají duchy a honí se za nimi, musíme odolávat svým bázlivým instinktům, hledíc směrem do neznáma. Strach může být potlačen pouze zkoumáním a porozuměním jedné z nejvíce poutavých aspektů lidského bytí.